Překlad za dva centy

ZTRACENI V JAZYCE

Představte si, že čtete australský román a ve scéně líčící manželskou hádku muž řekne ženě: „Obíháš kolem ní jako dvoucentové hodinky." To vás zarazí a budete přemýšlet, co by to sakra mohlo znamenat. Tedy se podíváte do originálu, kde dotyčná věta zní: „You are carrying on like a two-bob watch over her." Sloveso carry on zde znamená „vyvádět" či „vztekat se", ale spojení two-bob watch v běžných slovnících nenajdete. Stačí se však podívat na internet, a vyskočí vám to hned, i s vysvětlením: Two bob znamená dva centy, watch jsou hodinky. Pokud si koupíte hodinky za pouhé dva centy, co od nich můžete čekat? Budou fungovat? Moc dobře asi ne. Odtud slangový výraz as silly / mad as a two bob watch, doslova „pitomý / šílený jako dvoucentové hodinky". Ve správném překladu by onen manžel tedy ženě řekl: Vyvádíš / Vztekáš se kvůli ní jako pitomá / šílená.
To by ale překladatelka musela přemýšlet a mít vypěstovaný jeden veledůležitý instinkt, aby čtenáře nemátla a sebe neztrapňovala: když narazíte na výraz, kde jednotlivá slova znáte, avšak celek nedává smysl, musí vám v hlavě zablikat varovný signál, že tady půjde o ustálený obrat nebo slang, který je třeba dohledat a který se ani náhodou nedá přeložit doslovně, nýbrž je třeba adekvátně přetlumočit jeho význam - v ideálním případě odpovídající českou frází, pokud taková existuje.
Že ze strany naší překladatelky podobné výkony nehrozí, to si jeden uvědomí, když si o kus dál přečte další tajuplné tvrzení: „Úvodní slyšení je příští týden, až přijede do města Beak". Beak sice je ptačí zobák, ale u angličtiny, kde je tolik prapodivných příjmení, by se člověk nedivil, kdyby se to slovo objevilo i v takové funkci. Mrkne pro jistotu do originálu a čte: „... when the Beak comes to town." Že tady to příjmení nebude, to mu napoví (překladatelce to očividně nenapověděl) určitý člen the, jenž se před jmény zpravidla nevyskytuje. A tak otevřete slovník a jste doma: Beak je slangový výraz pro soudce.
Ironie tomu chtěla, že jinde naopak absence určitého členu překladatelku netrkla, že tentokrát o (jakkoli neobvyklé) příjmení jde: Věta „Dopis od církve, právníků Hattersleyho a Parfitta se věnoval formalitám" věru moc smysl nedává. Náhledem do originálu se záhada rychle vysvětlí: Jedná se o dopis, který dotyčnému zaslala (a formality tak splnila) advokátní kancelář (jejíž tři protagonisté se jmenují) Church, Hattersley &Parfitt.
Jindy si člověk dokáže domyslet, oč běží, i bez nahlížení do originálu. Když jeden muž varuje druhého, aby naši hrdinku bezdůvodně nepomlouval, protože na maloměstě „bahno lepí" (doslovně a otrocky podle anglického mud sticks), tak je jasné, že česky v takové situaci říkáme, že (nějaká ta) špína na pomlouvané osobě vždycky ulpí.
Po drsných kapkách, které člověk po dlouhé stovky stran dostával, už ho nevyvedou z míry takové prkotiny, jako když válečného veterána varují, že mu „kalvárie na pomoc nepřijede" - a ještě než si to najde v originálu, už tuší, že tam bude cavalry neboli kavalerie.
I takovéhle výtvory někdy dostávají na stůl nakladatelští redaktoři. Ale když na to mají čas a sílu, dokážou z nich udělat text stejně působivý, silný a krásný jako originál.

Lidové noviny ROBERT NOVOTNÝ 6.4.2013

 

Povinné jsou pouze údaje označené
Pošlete nám nezávaznou poptávku:
Text zprávy:
Připojení souborů:
Přidat další přílohu
Kontrola proti spamu:
Opište přesně kód z obrázku