MINISTR POSPÍŠIL CHCE PROLOMIT PROFESNÍ CECHY SOUDNÍCH ZNALCŮ
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil dva návrhy zákonů, které mají zpřísnit podmínky pro práci soudních znalců, tlumočníků a překladatelů. Normy, které označuje za jednu ze tří klíčových priorit ministerstva, by rád uvedl do praxe v roce 2013.
„Platné právní předpisy z roku 1967 již nevyhovují současným poměrům, protože dostatečně neodrážejí realitu hospodářského a společenského vývoje. Nezohledňují ani rozdílnost problematiky znalectví na straně jedné a tlumočnictví a překladatelství na straně druhé a nemohou tak reagovat na rozdílné potřeby těchto profesí. Proto jsme připravili věcné záměry dvou samostatných zákonů," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Transparentnost na prvním místě
První navrhovaný zákon chce prolomit uzavřené profesní cechy soudních znalců a zpřísnit pravidla pro výkon soudního znalectví. Právní úprava, která platí ze šedesátých let, totiž obsahuje zcela netransparentní pravidla, vytváří obrovský protikorupční klientelistický prostor pro to, jak se soudní znalci vybírají, jak jsou kontrolováni a v zásadě jak tato činnost funguje.
Současná pravidla výběru soudních znalců nejsou transparentní a mohou vytvářet otazníky nad tím, proč někdo vybrán byl a někdo vybrán nebyl. Proto do budoucna ministerstvo chce takový princip, aby se soudním znalcem mohl stát kdokoliv, kdo splní zákonné podmínky stanovené ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti a kdo složí příslušné odborné zkoušky. Počet soudních znalců tak nebude limitován, bude mezi nimi zdravá konkurence, nebude to uzavřený cech. Přirozená zdravá konkurence by měla být ve prospěch občana, protože bude-li více soudních znalců soupeřit o přízeň klienta, tak to vždycky má blahodárný výsledek.
Přísnější odborná kritéria
Obecně vedle filozofie transparentnosti v oblasti znalectví je druhým kritériem zpřísnění podmínek, odborných kritérií pro ty, kteří se chtějí stát soudním znalcem. Jde o to, aby soudní znalci byli lidé, odborníci ve svých oborech a snížilo se množství stížností občanů, na to, jak vypadají znalecké posudky, jakou mají kvalitu.
Návrh se zaměřuje na celkovou změnu koncepce nabytí oprávnění vykonávat znaleckou činnost, stanovení objektivních podmínek pro získání oprávnění k výkonu této činnosti, zvýšení dohledu nad výkonem znalecké činnosti a na úpravu podmínek pro pozastavení a zánik práva tuto činnost vykonávat. Pokud jde o nabytí oprávnění vykonávat znaleckou činnost, počítá návrh nového zákona se zavedením objektivních kvalifikačních kritérií a povinným složením vstupní zkoušky. Vzhledem k tomu, že výkon znalecké činnosti má zásadní význam zejména ve sporech, jako jsou například obchodní spory, spory týkající se nemovitostí, spory v oblasti rodinného práva, je též cílem návrhu dosažení vyšší profesionalizace znalecké činnosti. Věcný záměr rovněž vychází z nového dělení znalců a znaleckých ústavů, kdy znalcem bude moci být i právnická osoba.
Veřejně přístupný Centrální registr
Vedle toho, že soudní znalec může být každý, kdo splní zákonné a další podmínky, chce ministerstvo zavést Centrální registr znalců a znaleckých ústavů, který bude veřejně přístupný. Podle nového zákona bude o zapsání žadatelů do seznamu soudních znalců rozhodovat ministerstvo spravedlnosti. Znalcem by se mohl stát každý, kdo splní zákonné podmínky. Kdo by v registru chtěl být zapsán, musel by složit vstupní zkoušku, uzavřít povinné pojištění a splnit další požadavky. Nynější soudní znalci by o oprávnění poskytovat tuto službu nepřišli, do pěti let by ale museli prokázat, zda splňují potřebná kritéria. Zpřísní se také podmínky pro získání certifikátu znaleckého ústavu.
Centrální registr znalců a znaleckých ústavů, který povede ministerstvo spravedlnosti, by měl sloužit k lepší kontrole výkonu znalecké činnosti. Jeho součástí bude také registr znaleckých posudků, který nahradí současný nevyhovující systém vedení znaleckých deníků v listinné podobě. Jeho zavedení je promítnutím trendu elektronizace justice do znalecké činnosti.
Vstupní zkoušky i pro tlumočníky
Od stávajícího zákona o soudních znalcích chce ministerstvo oddělit zákon o soudních tlumočnících a překladatelích. Také pro ně chce zavést vstupní zkoušky a vytvořit Centrální registr, kde budou zapsáni. Záměrem věcného záměru zákona je především komplexně upravit postavení zapsaných tlumočníků a překladatelů a stanovit podmínky výkonu jejich činnosti tak, aby byla garantována vysoká odborná úroveň jimi poskytovaných úkonů.
Mezi hlavní cíle nového zákona patří nová koncepce tlumočníků, překladatelů a překladatelských ústavů, vznik Centrálního registru zapsaných tlumočníků a překladatelů a Registru tlumočnických a překladatelských úkonů, zavedení institutu vstupní zkoušky a povinnosti trvalého vzdělávání a systém správního trestání, což jsou sankce za kárná provinění zapsaných tlumočníků a překladatelů.
Kárná odpovědnost
Ministerstvo připravuje nové zákony v době, kdy Poslanecká sněmovna posuzuje novely starého zákona, které posilují kárnou odpovědnost soudních znalců Podle nich bude hrozit soudním znalcům a tlumočníkům postih za špatnou práci. Pokuta bude moci dosáhnout u jednotlivců až 100 tisíc korun, u znaleckých ústavů až 200 tisíc korun. Nejtvrdším postihem, o němž bude rozhodovat ve správním řízení ministerstvo spravedlnosti, bude podle předlohy zákaz činnosti.
Návrhy věcných záměrů zákona o zapsaných znalcích a zákona o zapsaných překladatelích a tlumočnících zaslalo ministerstvo spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení
Práce na paragrafových zněních obou zákonů můžeme očekávat během letošního roku.
31.8.2011 Konkursní noviny
