KAM KRÁČÍŠ ČEŠTINO ANEB PRÁCE BYLA (A JE) UTRPENÍ
Práce rovná se utrpení. Našlo by se jistě hodně lidí, kteří s tímto výrokem souhlasí. A ještě v Jiráskových časech by to odkývali i všichni jazykovědci. Slovo práce totiž původně znamenalo utrpení nebo obtíž. Jako důkaz může posloužit věta z knihy od Aloise Jiráska, ve které se o jisté královně říká „Zle stůně, pracuje k smrti".
To, že v jazyce dochází k posunům významů, dokazuje i slovo pohádka, které ještě v 15. století znamenalo pravý opak. „Výchozím staročeským významem slova pohádka je výrok sdělující nějakou obecnou pravdu, tedy něco, o čem se nepochybuje a co poskytuje důvěryhodnou informaci o skutečnosti," řekl LN ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.
Stejně tak slovo žádný znamenalo žádaný, myslivec byl myslitel, volovina maso z vola, a když jste o někom řekli, že je strašný, tak byl bázlivý. Jedním ze způsobů, jak dochází k posunu významu, je situace, kdy se z nějakého celku zmiňuje nejčastěji jen jedna jeho část. Standardním příkladem, který se často uvádí v lingvistických učebnicích, je slovo Afrika.
„V dobách Říše římské byla Afrika označením pro dnešní Libyi. Z Evropy se ale nejvíc jezdilo právě sem, proto se to postupně vžilo pro celý kontinent," vysvětluje Oliva. Obrácený proces můžeme vypozorovat u oblíbeného českého nápoje - piva. Dříve bylo slovo pivo synonymem pro jakýkoli nápoj. Češi ale chodili nejčastěji právě na „zrzavý" kvašený nápoj, a proto se slovo pivo začalo nakonec používat pouze pro tento konkrétní mok.
Posuny najdeme i jinde. Například z vulgárních slov se stávají nevulgární a naopak. U spisovatele Ignáta Herrmanna najdeme například větu: „Šukání bylo dost, ale Pleticha byl zvyklý pracovat." "Pokud se na význam dnes vulgárního slova podíváme do slovníku, zjistíme, že původně znamenalo nesystematické pohyby, a v tomto smyslu se to pak i přeneslo," vysvětlil Oliva. Opačným příkladem je slovo sranda, které dnes běžně používáme, kdysi ale patřilo mezi slova, která se ve slušné společnosti nevyslovovala.
Žádný znamenalo žádaný, myslivec byl myslitel, volovina maso z vola, a kdo byl strašný, tak byl bázlivý.
26.8.2011 Lidové noviny BARBORA ŘÍHOVÁ
