JAK POZNAT ŽENU

Jazykoví puristé si raději ulomí jazyk, než by uhnuli gramatickým zákonům. A donutí ze svých kateder a korektoren psát „herečka Greta Garbová“ či „zpěvačka Beth Dittová“ – i když je příjmení Garbo a Ditto vlastně značka. To jen aby si proboha někdo nepomyslel, že nejde o ženu. Má to smysl?

 

Nejrůznějších krkolomností si v následujících dnech užijí čeští reportéři z letní olympiády v Londýně. S domácími závodnicemi to mají snadné – tedy vyjma „naší“ střelkyně Kateřiny Emmons –, všechny slušně končí na -ová. Ale pak to začne: Každou zahraniční závodnici musejí přechýlit, jinak mají malér. Dobře si to pamatuje bývalá běžkyně na lyžích Zuzana Kocumová, která v roce 2009 spolukomentovala světový lyžařský šampionát v Liberci. Ani ji totiž nenapadlo respektovat jazykové doporučení přechylovat, jména svých ženských kolegyň vyslovovala tak, jak je znala z jiných závodů. A dostala padáka. Nebyl nekompromistní, tehdejší šéfredaktor sportu v České televizi Ota Černý ho stáhl. Ale přece jen – dál už směla komentovat jen výkony mužů.

 

Zavinila to Marie Terezie

Je to nečekané, ale pravdivé. S dnešní podobou přechylování ženských příjmení si začala žena – Marie Terezie. I když ne tak docela. V 18. století jen nařídila, aby si její poddaní vybrali příjmení. Od mužských příjmení se dílem dalšího vývoje začaly odlišovat ženy. A všelijaké pochyby počaly kvést.

Všiml si jich prognosticky o století později i Jan Neruda. Přesně před 140 let napsal jeden ze svých geniálních fejetonů Za padesát let, v němž věští budoucnost příjmení. V popisu procházky po Praze v roce 1922 se v něm trefuje do žen, jež touží po rovnoprávnosti, ne-li nadřazenosti. Jedním z takových projevů je boj za „lepší“ podobu jmen. Například: „Antonín Procházčin, putzmacher. František Proščin, modista. Josef Landin, modista. Člověk by si myslil, že je někde na Rusi, kdyby nevěděl, že ti obchodníci mají jméno dle toho, které ženě náležejí. Právě tak jako támhle Václav Zubaté, Jan Dlouhé, Jiljí Červené,“ odhaduje Neruda, jak by také mohla rovnoprávnost příjmení vypadat. Tedy pokud by se revolučně změnil dosavadní maskulinní úzus přechylovat mužská jména do ženské varianty. Mohlo by to být naopak, než to bylo v té době a je dodnes v Zemi české, moravské a slezské zvykem. Dobrým prognostikem se Jan Neruda býti neukázal. Předtuchu, že přechylování bude strašit další generece, měl však geniální.

 

Válka z toho nebude, ale...

S přechylováním začínají šlapat na kuří oka právě v těchto dnech také účastnicím letních škol slovanských studií na nejvýznamnějších tuzemských univerzitách. Lektoři se už dopředu mohou sázet, která studentka jako první zakřičí auvej, až uslyší své krásné jméno opentlené -ová. A bude se ptát: Co to v té češtině děláte s ženskými jmény? Proč necháte Agathu Christie, ale manželku amerického prezidenta přejmenujete na Obamovou? Co to ve vašich novinách píšete o nějaké Jolieové či Farrowové? Na letní školy jezdí studenti z desítek zemí, takže mohou srovnávat. „Na dotaz, zda jim osobně vadí eventuální přechýlení jejich jména, obvykle odpovídají, že sice chápou jazykové důvody, ale že se s přechýleným tvarem nemohou identifikovat,“ popisuje reakce ženských účastnic Darina Hradilová z olomoucké Univerzity Palackého. Nečekaně jsou podle ní radikálnější studentky ze slovanských jazykových skupin. Mají důvod: Změna jejich jmen svádí k úplnému počeštění, tedy nejen k přidání přípony.

Paní Obamová se ovšem vzbouřila, nedoporučila svému mocnému muži vyhlásit Česku válku za to, že pravidelně přejmenovává manželku prezidenta.

Ani Helena Markusová, která byla dvacet let v kontaktu s Američany a Angličany a právě manželům Obamovým při návštěvě České republiky tlumočila, s přechylováním problém nemá. „Pokud se někdo zeptal, co to se jménem nějaké ženy děláme, vždy se to dalo vysvětlit. Já sama bych ctila angličtinu, ale současně respektuji pravidla českého jazyka a vnímám, proč tak činí,“ dodala. A připomněla, že Michelle Obamová musí podobné změny trpět v mnoha jazycích.

 

Jak to budete skloňovat?

Čeština není jediná, která přechyluje. Mnoho dalších jazyků chce dát najevo, jakého pohlaví je nositel příjmení. A mají na to různé nástroje. Někde přípony, jinde doplnění jiné části slova. Polština umí dokonce gramaticky rozlišit i pozici v rodině: Manželka Nowaka může být Nowakowa, ale dcera Nowakówna. A řečtina zase zná muže se jménem Papadakis a jeho ženu Papadaki.

Profesorka českého jazyka na Masarykově univerzitě Marie Krčmová je přesvědčena, že bez přechylování ženských jmen by byla čeština mnohem chudší. „Jak by znělo, kdybych napsala, že hrála Medřický? A jak bych z toho poznala, zda ona dáma, pokud by to tedy bylo o dámě, byla tím, kdo hrál, komu se hrálo nebo koho hráli?“ poukazuje na jeden z problémů.

Přechýlení ženských jmen umožňuje je skloňovat přímo, bez dalších pomocných slov. Nabízí tak i prostor pro onu kouzelnou různorodost češtiny. V angličtině a v dalších jazycích nemohou přehazovat slova ve větě tak svižně jako v naší mateřštině.

Také dramatik a bývalý politik Milan Uhde patří k zastáncům přechylování. „Čeština tvoří slova a pracuje s nimi prostřednictvím flexe, ohýbání. Kdybychom to odmítali, už pouhé skloňování jmen by bylo jejich komolením,“ podotýká. „To, že můžeme slova skloňovat, dává češtině její pestrost,“ dodává.

Právě u něj na stole často končí protesty na redaktory České televize napadající přechylování ženských jmen. „Některé dámy jsou strašně citlivé, ale přiznejme si: V jazykové kultuře České televize můžeme najít větší prohřešky.“

Argumenty ke spokojenosti s přechylováním ženských jmen vrší i odbornice v onomastice, tedy vědě o vlastních jménech, Miloslava Knappová. I v cizích jazycích nám Čechům bez řečí a bez našich protestů likvidují ve jménech háčky a čárky, mění jejich grafickou podobu a skloňují je podle pravidel svého jazyka. Ovšem úletům se nevyhnou – třeba když v listu The Daily Telegraph napíšou, že otec naší tenistky se jmenuje Jiří Kvitová. Jak by je taky napadlo, že máme jiný mustr na ženy a jiný na muže? Tedy pokud jde o jména, samozřejmě.

 

Jde to i bez -ová

 

Radikální ženy si ale umějí poradit. Zaútočí na úřady a ty jejich přání obvykle vyhoví.

Odhaduje se – protože žádná oficiální statistika neexistuje –, že dnes už nosí mužský tvar příjmení tisíce českých žen. A to v to nepočítejme unisex příjmení, jako jsou Krejčí, Fojtů, Bártů, kde žádný problém s přechylováním nehrozí.

„Po roce 2004, kdy je možné u žen běžně psát mužské tvary příjmení, byl krátkou dobu nárůst počtu žádostí. Dokonce přišly i ženy, které chtěly příjmení zpětně měnit, tedy k přechýlené verzi. Teď je ale stav setrvalý,“ říká Markéta Tintěrová z radnice městské části Brno-střed.

Jako na jediném úřadu v zemi tam nezapisují jen lokální porody a sňatky, ale i zahraniční. Na jejich úřadu totiž sídlí zvláštní matrika, která ve svých knihách registruje všechny matriční události našich občanů v cizině. V případě jmen porody a sňatky.

Často pak řeší kuriózní situace. „Byly časy, kdy například ve Španělsku dokázali k narozenému dítěti napsat příjmení složením z příjmení otce a matky, takže se tu objeví Rodriguez Nováková,“ dodává Markéta Tintěrová. Naštěstí se podle ní nestalo, že by použili stejná příjmení a byla tu Novák Nováková.

Matrikáři se už ale naučili: Pokud někdo přijde s žádostí, vyhoví mu. Musí splnit náležitosti, případně doložit úřední překlad a posudek. Za poslední roky se blíží nule počet případů, kdy někdo odešel s odmítnutím. „Po pravdě mne spíš zaujme, když někdo přinese přepsané ukrajinské či ruské jméno přes německou nebo anglickou transkripci, a vytratí se tak například písmeno j, č nebo š,“ neodpouští si poznámku jazykovědkyně Marie Krčmová.

Ne vždy ale byla tolerance taková. Například brněnská potápěčka Hana Kosevová vypráví, jak se měla jmenovat jinak. „Manžel je po předcích Bulhar, podle tamních pravidel jsem měla být Koseva. Ale už tchyně přistoupila na delší tvar – a mně ho dali automaticky,“ říká. To bylo před dvěma desítkami let. Dnes by možná uspěla, ale už o tom neuvažuje.

 

Jsem Petra Svoboda.

A skloňujte mne.

Tato mladá žena se původně podepisovala Konrádová. Pracuje jako novinářka a při svatbě se rozhodla přijmout příjmení manžela. A to doslova. Dnes se jmenuje Petra Svoboda. „To už si nechám do konce života,“ směje se rozhodně a říká, jak každému připomene, že její jméno může klidně skloňovat. Bez Petry Svobody, s Petrou Svobodou. „Mám příjmení ženského rodu, tak proč ne?“ I když přiznává, že někteří lidé prostě skloňování Svobody nejsou schopni akceptovat.

Naše zákony se více otevřely nepřechylovaným příjmením zhruba před deseti lety. Z té doby pocházejí dokonce soudní rozhodnutí. Na Nejvyšším správním soudu řešili případ, kdy naše úřady přechýlily jméno německé občanky. Předsedkyně senátu Dagmar Nygrínová tehdy zdůraznila, že je potřeba respektovat jména tak, jak jsou dána. „Stěží se lze domnívat, že by úřední překlad takového potvrzení provedený soudním tlumočníkem například v Německu ,opravil‘ příjmení některé z osob tak, že by příponu opět odstranil. Vlastní jména se totiž nepřekládají,“ zdůraznila. A ženy připomínají i faktické důvody, proč si příponu nechtějí připojovat. Kateřina Taylor z Brna se před lety vdávala do Anglie. Nepředpokládala, že by se někdy vrátila a žila v České republice. Libovala si, na úřadech v cizině bylo vše snazší. „Když jsem se vrátila a tady vše úředně dávala do pořádku, vlastně jsem měla i naučený podpis Taylor. Tak jsem si příjmení nechala ve zkrácené podobě,“ popisuje. To, že k němu někteří lidé stejně přidávají příponu, docela chápe. „Dcera je v páté třídě a také má nepřechýlenou variantu. Hlavně děti se tomu divily, ale už jsme si zvykli,“ říká Kateřina Taylor.

 

Roli hraje otevřenost hranic i věk při sňatku

 

Ženy, které „nepodlehnou mužům v jejich jménech“, předkládají zejména praktické důvody. Rozdílné příjmení s manželem či partnerem jim přináší při cestování za hranice komplikace, zvláště v mezinárodních manželstvích. Podstatný je i důvod, že se vdávají v pozdějším věku, mnohé mají profesní pozici a kariéru. A tak často dochází ke kompromisu. „Ke svému dívčímu příjmení si přidají příjmení manžela, ale v mužském rodě,“ popsala matrikářka Tintěrová.

Moravská režisérka tak například používá jméno Janka Ryšánek Schmidtová, modelka Kateřina Průšová si mezi jména vložila manželovo jméno Konvalinka. Kristýna Liška Boková si do jména přidala jméno svého muže. Bývalá miss Michaela Maláčová se dnes jmenuje Bakala. „V cizině podle příjmení nepoznám, jestli si píšu s mužem, nebo se ženou – a to je právě ta rovnoprávnost. Podle mě je to lepší než prznit jména přidáváním -ová,“ popsala loni Magazínu MF Dnes. Přechylování má za přežitek. A velkoryse akceptuje fakt, že přechýlenou podobu mohou mít i profese daných lidí.

Kdyby nebylo přechylování k ničemu jinému, alespoň na letních školách slovanských studií má jednu výhodu. „Dá se na tom poměrně úspěšně trénovat změna koncovek adjektiv v různých pádech, především ve čtvrtém pádě. KrásnÁ Stoneová, vidím krásnOU StoneovOU,“ směje se Lucie Barbapostolosová z olomoucké školy.

A následujících osmnáct dnů nám budou stejnou krásu předvádět i komentátoři olympiády.

Je jisté, že jazykoví puristé si dál povedou svou přechylovací mantru. Jazykoví pankáči mávnou rukou a použijí, co je v té chvíli napadne. Jenže jazyk sám má velkou moc: Převezme z úst lidí to, co je pro jeho systém nejvhodnější. Rozhodne za nás, jestli přechylování ženských jmen je třeba hlídat a přísně známkovat, anebo do těch pravidel vpustit trochu Svobody. Neboť se umí jmenovat Petra.

 

***

Dotazy za socialismu * Diskuse kolem přechylování kupodivu zněly už v době, kdy naší zemi vládla všemocná komunistická strana. Jazykovědci dostali složitý úkol – vysvětlit, proč se o první kosmonautce světa píše jako o Těreškovové, když sama na fotografie psala Těreškova. Už v roce 1963 proto Miloslava Knappová, která dodnes patří k největším odbornicím na jména a příjmení, psala do časopisu Naše řeč vysvětlení. A popisovala, že zatímco v Rusku se běžně ke jménům končícím na -ov připojuje pouze -a, v češtině to musí být -ová. „V češtině by kosmonautčino jméno mělo podobu Těrešková jen za předpokladu, že by se její otec jmenoval Těreško (a její příjmení by v ruštině zcela náležitě mělo tutéž podobu),“ popsala. Protože otec se ale jmenoval Těreškov, je kosmonautka Těreškovová.

 

Nad problémy v hotelích * Jeden z argumentů pro stejné podoby příjmení zní: Usnadní to život v cizině. „Moje známá měla velké problémy na letišti v Americe, protože měla v pase opticky jiné příjmení než její syn. A nebylo to nic příjemného,“ popisuje Eva Rusinová z Letní školy slovanských studií Masarykovy univerzity. Často se objeví i tvrzení o problémech při ubytování v hotelích. Odborníci to ale mírní. „Ze své téměř dvacetileté praxe mohu říci, že čeští manželé kvůli tomu, že každý přinese doklady s jiným tvarem příjmení, v cizině problémy nemají,“ tvrdí viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Hned však dodává, že v jeho rodné japonštině nerozlišují ženské a mužské příjmení, tvar je stejný.

 

Wikipedisté to vyřešili * Třetina by ráda přechylovala tam, kde to jde, třetina téměř vůbec a zbytek „s rozumem“. To je výsledek diskuse o přechylování na české Wikipedii v roce 2006. Největší internetová encyklopedie v češtině stanovila své doporučení: Přechylovat ano, ale brát v úvahu nejrozšířenější použití a případně přání nositelky. A u cizinek samozřejmě uvádět obě verze jména. Tvůrci šli ale ještě dál, v souladu s doporučením Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR svým kolegům radí přechylovat jen z původního mužského jména – a předejít tak patvarům.

 

Tady To vzniklo * Za příjmení vlastně může Marie Terezie (byť sama bez příjmení Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna). Ta při vydání ediktu ke sčítání lidu, tažného dobytka a domů v roce 1770 poprvé uložila očíslovat všechny domy a po sčítání také zakázala měnit příjmení. Kdo je neměl, dostal. Do té doby křestní jména často doplňovala například popisy profesí, vlastností či původu jejich nositelů. A tak se od hlav rodiny vyvinula také příjmení žen. Jazykovědci zdůrazňují: Není to přivlastňování, jak tvrdí mnozí kritici, nepíšeme přece Fialova, ale Fialová.

 

27.7.2012 Pátek Lidových novin Miloš Šenkýř

 

 

Povinné jsou pouze údaje označené
Pošlete nám nezávaznou poptávku:
Text zprávy:
Připojení souborů:
Přidat další přílohu
Kontrola proti spamu:
Opište přesně kód z obrázku