ČEŠTINA ÚSPORNÁ A NEÚSPORNÁ

Pokud jste někdy museli napsat text určitého rozsahu a dodat k němu v témže rozsahu jeho anglický překlad, jistě jste si všimli, že u anglického textu je obtížnější se do stanoveného rozsahu vejít. Jste například omezeni rozsahem tisíc znaků. Hravě jej naplníte česky, přeložíte svůj text co nejlépe do angličtiny, ale ouha -internetový formulář hlídající počet znaků váš vybroušený překlad tvrdošíjně odmítá. Co naplat, nezbývá než přistoupit ke krácení a úpravám.

Pro naplnění určitého rozsahu textu má angličtina tu nevýhodu, že řadu významů, které v češtině vyjádříme jediným slovním tvarem, musíme vyjádřit hned několika slovy,protože angličtina postrádá náš rozvinutý systém skloňování. Tak např.význam zakódovaný v českém slovním tvaru bratrovi bychom do angličtiny převedli pomocí předložky to,základním tvarem slova bratr (brother),a aby věta zněla v angličtině přirozeně, musel by být ještě přítomen tvar přivlastňovacího zájmena,abychom věděli,čí bratr to vlastně je. Místo jednoho slova jsou tedy třeba hned slova tři. Tuto vlastnost angličtiny musíme mít při překladech na paměti, je-li prostor pro rozsah textu omezen.

Mnohem zajímavější však je, že v jiných ohledech dokáže být angličtina úsporná tam, kde čeština k úspornosti většinou nesahá, ačkoli prostředky pro ni má. Posuďme například následující věty:Ohromen díval jsem se na místo, odkud vycházel kouř. Zůstal stát, dívaje se přes řady židlí v sále. Jsa hostem ve vaší komunitě, budu respektovat vaše pravidla. Byv zapálen, vydával plyn jasné světlo. Kdo z nás by dnes v běžné komunikaci použil knižní prostředky jako ohromen díval jsem se...a přechodníkové konstrukce?Jistě bychom užili spise formulace jako byl jsem ohromen a díval jsem se (tj.2 slova -8 znaků navíc),protože jsem ve vaší komunitě hostem... (tj.1 slovo -8 znaků navíc)apod. Přitom v angličtině se konstrukce obdobné uvedeným českým formulacím s přechodníky a doplňky typu ohromen díval jsem se...užívají zcela běžně a nepůsobí zastarale. Najdeme-li je ve větší míře v současném českém textu, může jít o známku špatného překladu, v němž se nepřekládá smysl smyslem -nebo chcete-li význam významem -,nýbrž slovo slovem či slovní tvar slovním tvarem. Pro překladatele jsou tedy přechodníkové konstrukce lákadlem i zapovězeným ovocem zároveň a pro hodnotitele překladatelské práce prubířským kamenem. Není prostě vždy možné použít příslušný tvar jen proto, že je v jazyce k dispozici. Je třeba uvažovat také o jeho běžnosti a vhodnosti.

Proč vlastně opouštíme jazykové prostředky, které nám v určitých situacích mohou dobře sloužit? Vždyť přechodníky a doplňky s jmenným tvarem přídavného jména jsou pro rozsah textu jednoznačně výhodné svou úsporností! Z pozic jazykového systému by se dalo říci, že tvary typu ohromen, a tedy i konstrukce s nimi, se dostávají na okraj asi proto, že tyto tvary fungují jen ve dvou pádech, zatímco jejich protějšky typu ohromený obsáhnou všech sedm, jsou tedy „výrazově bohatší". Přechodníky zase svými tvary neobsáhnou dobře všechny rody, tvary pro některé rody jsou totiž společné. Také se při jejich užití musí dbát na to, aby se správně vztahovaly k podmětu věty. A čím méně se přechodníky užívají, tím méně si fixujeme a následně vybavujeme, který rod vlastně signalizují, ke kterému výrazu se vztahují, jaký děj nebo stav vlastně vyjadřují a jak se vztahuje k ostatním dějům ve větě apod. Nechci-li konstatovat jen „prostě vyšly z módy", nenacházím snadno odpověď z pozic mimo jazykový systém. Snad není příliš mnoho situací, ve kterých bychom museli úzkostlivě hlídat každý znak navíc a využít každého dostupného prostředku úspory, snad není úspora místa, kterou jejich pomocí docílíme, tak markantní, abychom se k okrajovým jazykovým prostředkům vraceli. Přiklonili jsme se totiž mezitím k jiným způsobům vyjádření téhož, byť jde o vyjádření méně úsporná.

7.8.2012      Týdeník Rozhlas       Martin Prosek

 

Povinné jsou pouze údaje označené
Pošlete nám nezávaznou poptávku:
Text zprávy:
Připojení souborů:
Přidat další přílohu
Kontrola proti spamu:
Opište přesně kód z obrázku