ČEŠTINA POTŘEBUJE VĚTŠÍ PÉČI OD SVÝCH MLUVČÍCH
Čeština potřebuje mnohem větší péči od svých mluvčích. Kdo mluví nespisovně, nebo dokonce vulgárně při oficiálních příležitostech, tak se znemožňuje a diskredituje své společenské postavení. Tvrdí to Karel Oliva, šéf Ústavu pro jazyk český Akademie věd, který letos slaví sto let své existence. Ústav při té příležitosti uspořádal mezinárodní vědeckou konferenci.
Oliva připomněl, že v 19. století, kdy měli intelektuálové pocit, že je čeština ohrožena, tak patřilo k uvědomělému národnímu a možná i politickému postoji hovořit správně česky. Dnes, kdy mají obyvatelé české kotliny češtinu "jistou" a nemusejí se o ni bát, tak se ne vždy přední představitelé země, ale i lidé v médiích vyjadřují češtinou úplně vybroušenou. "Čeština by potřebovala větší péči od svých mluvčích. Měli bychom se o tu češtinu mnohem více starat," posteskl si.
Už před 100 lety, kdy vznikla Kancelář Slovníku jazyka českého, předchůdkyně dnešního ústavu, byla podle Olivy čeština rozvinutým jazykem. Instituce vznikla proto, že byla snaha vyrovnat se jiným jazykům, které už svůj vlastní slovník měly. Velkým vzorem pro češtinu byla němčina, která měla Velký slovník bratří Grimmů.
Tehdejší jazykovědce ale podle Olivy zvlášť pálilo to, že je předstihli i v rámci monarchie Srbové a Chorvati. V Záhřebu tehdy vycházel Velký slovník chorvatského a srbského jazyka. A vzhledem k tomu, že česká národní komunita měla o sobě celkem spravedlivě vysoké mínění, tak se rozhodla, že si založí instituci, která takový slovník také vytvoří.
Česká lingvistika byla ale už tehdy na úrovni doby. Čeština měla slovník z dob Josefa Dobrovského a Josefa Jungmanna. Jejich pokračovatel František Štěpán Kott vytvořil slovník, který co do počtu hesel dosud nikdo nepřekonal. Šlo ale o česko-německý slovník.
Čeština se v dnešní době vyvíjí nebývalým tempem a mnoho lidí vnímá, že je jiná než v době, kdy se ji učili ve škole. Někdy vzniká pocit strachu z jejího ohrožení či dokonce zániku. "Toho bych se neobával," uvedl Oliva. Vývoj jazyka je podle něj ale potřeba zkoumat a také se starat o osvětu a popularizaci zaměřenou na rozvoj znalostí o jazyce.
Všichni mluvčí by podle něj měli umět používat češtinu v různých společenských situacích. Stejně jako je nevhodné hovořit nespisovně či vulgárně při oficiálních příležitostech, je naopak směšné hovořit spisovně v hospodě u piva. Je proto nutné rozvíjet znalosti o češtině a o jejich stylových rejstřících, uzavřel.
ČTK 1.6.2011
